Rozvojová koncepce Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, příspěvkové organizace do roku 2022

Koncepce rozvoje Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše popisuje stávající stav památníku v jedenácti hlavních oblastech a zaměřuje se na jejich silné i slabé stránky, stanovuje cíle pro jednotlivé oblasti a hledá řešení a další postupy, které povedou k jeho rozvoji. Mezi popisované oblasti patří průvodcovská činnost, sbírkotvorná činnost, výstavní činnost, knihovna, bistro - vedlejší hospodářská činnost, park, Naučná stezka Karla Čapka, Spolek přátel Památníku Karla Čapka, personální oblast, řízení Památníku Karla Čapka a financování a materiální zabezpečení Památníku Karla Čapka.

Charakteristika Památníku Karla Čapka:

Památník Karla Čapka byl otevřen v roce 1963, od té doby zde docházelo ke značným změnám. Měnil se zřizovatel muzea, pojetí expozice a způsobu její prezentace veřejnosti, otevírací doba i nabídka dalších služeb veřejnosti. V současné době je zřizovatelem Památníku Karla Čapka Středočeský kraj, otevřen je veřejnosti celoročně, nabízí komentované i individuální prohlídky. 

Památník spravuje knihovnu obsahující více než 4000 svazků a dalších archiválií, bistro, park bezprostředně náležející k památníku a Naučnou stezku Karla Čapka vedoucí v blízkosti areálu. V roce 2018 byl zřízen Spolek přátel Památníku Karla Čapka. V současné době zaměstnává Památník Karla Čapka pouze tři osoby na plný úvazek (ředitelka, ekonomka/účetní, průvodkyně/výstavářka na RD), jednu na 0,8 úvazku (průvodkyně), jednu na 0,625 úvazku (údržbář/zahradník), jednu na 0,6 úvazku (průvodkyně), dvě osoby na DPČ (zahradník/uklízeč, průvodkyně), především v letní sezóně je nutné zaměstnat další osoby na DPP. 

V památníku funguje od roku 2013 dobrovolnický program. Památník si vytvořil dobré renomé jak v povědomí českých, tak zahraničních návštěvníků. Nesoustředí se pouze na příchozího návštěvníka, ale aktivně získává návštěvníky bohatou prezentací své činnosti také v zahraničí především distribucí putovních výstav, které procestovaly téměř celý svět (většina evropských metropolí, New York, Tokio a další). Účastní se mezinárodních projektů, spolupracuje s dalšími institucemi a školami. Vedení Památníku Karla Čapka je v kompetenci ředitelky Památníku, účetnictví Památníku je vedeno interní zaměstnankyní. Bezpečnost práce a požární ochrana je v kompetenci určeného zaměstnance, který podléhá kontrole ředitelky Památníku. 

Průvodcovská činnost: 

Silné stránky: Průvodcovská činnost má v Památníku Karla Čapka dlouholetou tradici a je jedním z hlavních pilířů činnosti Památníku. Návštěvníci mají možnost využít komentovanou nebo individuální prohlídku. K dispozici jsou zde proškolené průvodkyně připravené zodpovědět veškeré dotazy návštěvníků, pomoci s orientací v muzeu i mimo něj. Komentované prohlídky reagují na individualitu dané skupiny, pro kterou je výklad určen. Výklad pro studenty reflektuje náplň učiva (maturitní témata apod.), výklad pro seniory a ostatní návštěvníky se zaměřuje dle požadavků a specifikací objednavatele. 

Průvodkyně nabízí výklad školním skupinám od mateřské školy po vysokoškolské, dále výklady pro seniory, zájmové kluby a další, ale rovněž mají připraven program pro tělesně či mentálně postižené návštěvníky. Zároveň umožňují individuální prohlídku bez výkladu, která může být na přání návštěvníka průvodkyní doplněna. K dispozici je rovněž dokumentární film z produkce Památníku Karla Čapka Život a doba spisovatele Karla Čapka. K dispozici je dále pult se suvenýry a možnost fotografování v interiéru muzea. 

Slabé stránky: Nedostatek zaměstnanců na pozici průvodkyně/průvodce. Důchodový věk průvodkyň. Absence pracovních listů pro školy a individuální zájemce (například rodiny s dětmi). Absence cizojazyčných tištěných či audio průvodců. Absence průvodkyň/průvodců schopných poskytnout cizojazyčný výklad. Část nabízených suvenýrů je zastaralých. Absence katalogu ke stálým expozicím Památníku Karla Čapka. Nepřístupnost prvního patra a podkroví handicapovaným návštěvníkům. 

Hrozby: Náhlá ztráta stávajících průvodkyň (například z důvodu zdravotních), neschopnost zajistit komentované prohlídky. Syndrom přepracování či vyhoření z důvodu přílišného tlaku na omezený počet průvodkyň. Nezajímavost pro zahraniční návštěvníky z důvodu nesrozumitelnosti expozice a neschopnosti průvodkyň zajistit cizojazyčný výklad. 

Příležitosti: Reflektovat zvýšený zájem o muzeum v posledních dvou letech a reagovat omlazením a navýšením počtu zaměstnanců v oblasti průvodkyň/průvodců. 

Cíle: Navýšit počet průvodkyň/průvodců. Zajistit cizojazyčný výklad ať už prostřednictvím výkladu průvodkyň/průvodců, pomocí tištěných materiálů či audioprůvodců. Poskytnout pracovní listy pro úrovně ZŠ, SŠ. Revidovat stávající nabídku suvenýrů a zaktuálnit ji. Vytvořit katalog stálých expozic. 

Strategie: Provést reorganizaci v personální oblasti průvodkyň/průvodců - vypracovat text pro cizojazyčný výklad v AJ a NJ a dále hledat nejlepší možnosti jeho distribuce zahraničním návštěvníkům (audioprůvodce/tištěný materiál apod.) - vypracovat pracovní listy pro úrovně ZŠ a SŠ - provést analýzu současného stavu skladových zásob suvenýrů a navrhnout kroky pro novou strategii jejich prodeje - zpracovat katalog stálých expozic 

Sbírkotvorná činnost: 

Silné stránky: Ke každému muzeu patří sbírkotvorná činnost. Ani Památník Karla Čapka není výjimkou. Památník vlastní 29 předmětů zapsaných v Centrální evidenci sbírek a hodlá je dále rozšiřovat. Sbírkové předměty využívá ve své badatelské a výstavní činnosti. Hovořit můžeme o předmětech vhodných přímo do expozic, ale také do knihovny Památníku Karla Čapka, kde bývá výskyt příležitostí k nákupu častější. 

Slabé stránky: Nelze tvrdit, že by tato činnost patřila k nejdůležitějším bodům muzejních aktivit Památníku. Této činnosti chybí systematičnost a záměr. Řídí se náhodným setkáním se zajímavými předměty (například v aukcích, v individuálních nabídkách a pod.). Některé sbírkové předměty (rukopisy) jsou uloženy v trezoru a dále se s nimi nepracuje. Další jsou vystavené v expozici. Sbírkové předměty vhodné pro náplň Památníku Karla Čapka se vyskytují jen zřídka, trh je značně vyprázdněn. 

Hrozby: Nevyužívání sbírkových předmětů pro další činnosti. 

Příležitosti: Cílená práce se sbírkovými předměty. 2 Cíle: Jasné povědomí o stávajícím stavu vlastněných sbírkových předmětů, vytvoření koncepce jejich dalšího využití ve výstavní činnosti a možnostech jejich doplnění nákupem dalších sbírkových předmětů. Definování sbírkotvorného záměru. Zpřehlednit související sbírkové předměty ostatních institucí a využívat mezivýpujční spolupráci. 

Strategie: Analýza stávající stavu sbírkových předmětů, analýza nabídky trhu, stanovení sbírkotvorného záměru - hlubší propojení sbírkového fondu Památníku Karla Čapka s jeho výstavní činností - zdůraznit návštěvníkům výjimečnost sbírkových předmětů Památníku Karla Čapka, umožnění setkávání s těmito předměty v rámci výstavní činnosti muzea - analyzovat sbírkové fondy ostatních adekvátních muzeí a vytvořit návrhy vzájemné spolupráce.

Výstavní činnost a muzejní projekty:

Silné stránky: Výstavní činnost Památníku Karla Čapka se vyznačuje dlouhodobou kvalitou a ročně láká do Památníku Karla Čapka tisíce návštěvníků. Na jedné straně zde máme stálé expozice Ferdinanda Peroutky a Olgy Scheinpflugové, které prošly v roce 2016 kompletní rekonstrukcí, a expozici Karla Čapka, která od roku 2017 prochází postupnou rekonstrukcí, a na druhé straně jsou zde pravidelné dočasné výstavy, které probíhají minimálně dvakrát ročně (Jarní výstava, Svátek barevného listí), většinou však častěji. Návštěvníci jsou na výstavy zvyklí, zajímají se o ně a vyhledávají je. Dočasné výstavy lákají ty návštěvníky, kteří stálé expozice znají. Další významnou součástí výstavní činnosti muzea jsou putovní výstavy, které reprezentují muzeum a osobnosti jím propagované v ČR i zahraničí. Památník Karla Čapka doplňuje své výstavy přednáškami konanými v prostorách muzea (např. Konference Památníku Karla Čapka), i mimo něj (například přednášky doplňující putovní výstavy v ČR i v zahraničí). Pravidelná realizace projektů ve spolupráci se SŠ, včetně projektů s mezinárodním dosahem. 

Slabé stránky: Příprava výstav vyžaduje kvalifikované zaměstnance s orientací v tématu. 

Hrozby: Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců může zapříčinit pokles úrovně výstav. 

Cíle: Navázat na dosavadní úspěchy v oblasti putovních výstav, dočasných výstav a dokončit úpravy stálé expozice Karla Čapka. Pokračovat v přípravě a realizaci projektů se SŠ. 

Strategie: Analýza stávajícího stavu úprav stálé expozice Karla Čapka, rozpracovaných částí, objednávek souvisejících s úpravami a stanovení postupu dalších prací, které povedou k dokončení rekonstrukce expozice - příprava a realizace dočasných výstav s ohledem na již oznámené programy v prvním pololetí roku 2019, příprava dalších výstav s ohledem na témata a výročí spojená s osobnostmi jež muzeum reprezentuje - další využití stávajících putovních výstav, vytvoření nových putovních výstav (například o Ferdinandu Peroutkovi) - obnovení spolupráce s dosavadními partnerskými školami, hledání nových partnerských 3 škol, účast na mezinárodních projektech. 

Knihovna: 

Silné stránky: Za dobu své existence vytvořila knihovna Památníku Karla Čapka úctyhodný fond knih, který představuje nepřehlédnutelného pomocníka při vytváření výstav a prezentaci témat spojených osobnostmi, jež Památník Karla Čapka představuje veřejnosti. V knihovně se nabízí jak současná literatura česká i cizojazyčná, tak jedinečná první vydání a vzácné signované tisky. Tyto knihy nejen pomáhají samotným zaměstnancům při vytváření výstav, ale zároveň mohou doplňovat putovní výstavy, které úspěšně představují osobnosti Karla a Josefa Čapka ale i samotný Památník Karla Čapka po celé ČR i v zahraničí. Vedle knih dále archivuje celou řadu dokumentů tématicky spojených s činností muzea. Knihovna rovněž poskytuje výpůjční a badatelskou službu. 

Slabé stránky: V nedávné době odešla do důchodu knihovnice a knihovna je v současné době bez vyškoleného knihovníka/knihovnice. Nedostatečné technické vybavení. Absence on-line katalogu. Absence snah o využití grantů zaměřených na rozvoj knihoven. Absence programů zaměřených na veřejnost. 

Hrozby: Sestup kvality práce. Pouhé hromadění knih bez jejich dalšího využití. Nedostatečné prostory pro další rozšiřování knihovny. 

Příležitosti: Rozšířit aktivity knihovny o speciální programy pro veřejnost. Využít příležitosti nabízené granty na rozvoj knihoven. 

Cíle: Rozšířit katalogizaci knih o katalog archivních dokumentů. Zprovoznit on-line katalog. Zapojit se do vypsaných grantů a zkvalitnit služby poskytované knihovnou. Analyzovat knihovnický fond, odlišit knihy určené pro běžnou výpůjční službu a pro prezenční zapůjčení. Zajistit prostory pro další rozšiřování knihovny. Zmodernizovat počítačové vybavení knihovny. Dále rozšiřovat knihovnu o zajímavé tisky současné i historické. 

Strategie: Vypsat výběrové řízení na pozici knihovník/archivář - analyzovat možnosti účasti na grantech vypsaných pro nejbližší období a definovat jakým způsobem bychom je mohli využít pro zlepšení stávajícího stavu knihovny - analyzovat stávající životnost počítačového a dalšího vybavení knihovny a provést nutnou modernizaci - vytyčit nové prostory určené pro další rozšiřování knihovny - odlišit knihy podle četnosti jejich využívání a vytvořit depot pro méně využívané nebo nevyužívané knihy. Definovat knihy, které je možné vyřadit - pravidelná rešerše nabídky aukcí, knihkupectví a soukromých prodejců a vytyčení nákupní strategie 

Vedlejší hospodářská činnost - Bistro:

Silné stránky: Bistro je v provozu pouze v letním období a vyžaduje najímání osob na DPP, nabízí pouze teplé nápoje a balené potraviny. Za dobu své existence v rámci služeb nabízených Památníkem Karla Čapka se stalo vyhledávaným cílem návštěvníků. Řada návštěvníků vyhledává pouze prostředí parku a občerstvení v bistru, tím se bistro stává nedílnou součástí strategie získávání nových přívrženců (například program Cyklisté vítáni), ale i záminkou pro opětovný návrat těch návštěvníků, kteří již expozice navštívili. Bistro představuje nezanedbatelný zdroj příjmů.  

Slabé stránky: Prostory a vybavení bistra vyžadují modernizaci. Od jeho zřízení zde docházelo jen k drobným úpravám a v současné době je potřeba přistoupit k postupné modernizaci interiéru - nákup nábytku, kávovaru a dalšího vybavení. Bistro vyžaduje školeného zaměstnance se zdravotním průkazem. Zvyšuje produkci odpadu. 

Hrozby: Neudržení kvality nabízených služeb. Zastaralé vybavení může ohrozit návštěvníky nebo zapříčinit nedostupnost nabízeného zboží (staré židle/kávovar na hranici životnosti a pod.) 

Příležitosti: Zlepšit atmosféru bistra, rozšířit nabídku prodávaných produktů. 

Cíle: Zajistit bezpečí a pohodlí zákazníka. Udržovat zajímavou a chutnou nabídku. 

Strategie: Analyzovat současný stav nábytku a vybavení, stanovit postup pro opravy a modernizaci interiéru a vybavení - stanovit tématickou koncepci bistra - hledat možnosti rozšíření nabídky prodávaného sortimentu - vyžadovat vlastnictví zdravotního průkazu u DPP - analyzovat nakládání s odpadem vzniklým z provozu bistra a snažit se o jeho eliminaci (např. zřídit koše na tříděný odpad).

Park: 

Silné stránky: Park bezprostředně navazující na Památník Karla Čapka je nedílnou součástí muzea a často jediným cílem mnoha návštěvníků. Vzhledem k doložitelným aktivitám Karla Čapka v této zahradě, je prostor nabit nezaměnitelným geniem loci a představuje samostatný muzejní exponát. Nabízí také další prostor, kde lze zaujmout návštěvníka, kam přenést program určený veřejnosti nebo kde organizovat svatební obřady. V prostoru parku se nachází divadelní podium, dvě sochy (pomníček Dášeňky a Matka s dítětem) a zvukovým totem. Součástí parku jsou rovněž pozůstatky industriálních památek. Park je rovněž svébytným ekosystémem obývaným řadou živočichů a rostlin. 

Slabé stránky: Rozlehlost prostoru neumožňuje plnou kontrolu, pozemek není zcela oplocený a umožňuje tedy vstup osob na pozemek i mimo pracovní dobu. Není v silách zaměstnanců mít přehled o konání všech návštěvníků a zabezpečit návštěvníkům stoprocentní bezpečí, ale také například zabránit případným škodám vzniklým nevhodným chováním návštěvníků. Dalším problémem je důchodový věk zaměstnanců na pozicích zahradník/údržbář. Zde opět hrozí náhlé přerušení jejich činnosti například z důvodu zdravotních a jiných potíží. Řada prací nutných pro údržbu areálu navíc vyžaduje značné síly a dobrý zdravotní stav. 

Hrozby: Věk a stav některých dřevin může být pro návštěvníky ohrožující. Stejně tak blízký potok nebo divadelní pódium může pro nepozorného či neopatrného návštěvníka představovat zdroj nebezpečí. Nekompletní oplocení pozemku usnadňuje vstup vandalů či zlodějů. Náhlá dlouhodobá absence zahradníka/údržbáře a nevyhnutelné problémy z toho vyplývající. 

Příležitosti: Využít park jako další výstavní prostor, zaujmout exteriérovým prostředím a jeho prostřednictvím nalákat návštěvníka do interiéru. Zdůraznit význam parku jako Karlem Čapkem dotýkaného zahradněarchitektonického muzejního předmětu. Seznámit návštěvníka s ekosystémem parku. Omladit pozice zahradník/údržbář. 

Cíle: Zajistit rovnováhu mezi volností pohybu návštěvníka, jeho bezpečím a ochranou spravovaného majetku muzea. Vyzdvihnout význam parku jako muzejního exponátu i svébytného ekosystému. Definovat jasná pravidla chování návštěvníků v areálu. Zajistit kvalitní a školený personál pro údržbu objektu muzea i areálu k němu náležejícího. 

Strategie: Zajistit posudek stávajícího stavu parkových dřevin specializovaným arboretistou a vytvoření dlouhodobě udržitelného přístupu k parkovým dřevinám na základě jím vytvořeného projektu s plánem údržby stávajících dřevin, případně výsadby dřevin/rostlin nových - podpořit výskyt typické místní fauny a flory umístěním budek pro ptáky a netopýry a vysazováním rostlin dle projektu arboretisty - vytvoření návštěvnického řádu parku, který bude umístěn na viditelném místě u vstupu do areálu a bude opatřen rovněž cizojazyčnou verzí nebo mezinárodně uznávanými symboly - využití stávajícího dobrovolnického programu Památníku Karla Čapka pro údržbu areálu - reoragnizace pracovních pozic zahradník/údržbář - modernizovat vybavení nutné k údržbě parku i domu. 

Naučná stezka Karla Čapka: 

Silné stránky: Naučná stezka Karla Čapka byla otevřena v roce 2012 v místech, kudy chodíval Karel Čapek a od počátku je značně využívaným turistickým cílem. Umožňuje upoutat k Památníku Karla Čapka pozornost lidí, kteří se zaměřují spíše sportovně a cíleně nevyhledávají kulturní cíle. V rámci návštěvy Naučné stezky se však zastavují rovněž v areálu památníku a Naučná stezka tak zvyšuje pravděpodobnost návštěvy rovněž muzea nebo alespoň bistra. Stezku lze využít k přípravě vzdělávacích a jiných programů pro veřejnost. 

Slabé stránky: Naučná stezka vyžaduje pravidelnou kontrolu a údržbu stavu cest, naučných panelů, mobiliáře. V letní sezóně je největším problémem množství odpadů vyprodukovaných turisty - jeho svoz a následná likvidace. 

Hrozby: Nezvládnutí odvozu odpadu, špatná vizitka pro Památník Karla Čapka. 

Příležitosti: Využití potenciálu Naučné stezky pro tvorbu programů pro veřejnost. Možnost jejího dalšího rozšíření v obci Stará Huť. 

Cíle: Analýza problematiky odpadů vzniklých z užívání stezky turisty, zpracování plánu jeho svozu a likvidace za spolupráce obce Stará Huť. Vytvoření plánu akcí realizovatelných na Naučné stezce. 

Strategie: Navázání hlubší spolupráce s obcí Stará Huť a s majiteli příslušných lesních cest tak, abychom mohli efektivně provádět odvoz a likvidaci odpadu - pravidelná kontrola stavu cest, ukazatelů, naučných panelů a mobiliáře a jejich pravidelná údržba/výměna - využití stávajícího dobrovolnického programu Památníku Karla Čapka pro kontrolu a údržbu Naučné stezky - vytvoření plánu akcí realizovatelných na Naučné stezce KČ.

Spolek přátel Památníku Karla Čapka: 

Silné stránky: Možnost zapojit přívržence Památníku Karla Čapka do projektů a programů muzea, nabídnout "něco navíc". Do budoucna možnost jeho prostřednictvím získat finanční prostředky. 

Slabé stránky: Spolek vznikl teprve v koncem roku 2018 nemá tudíž prozatím jasnou strategii ani plán činnosti, nepřináší prozatím Památníku žádné výhody. 

Hrozby: Spolek se stane nečinnou institucí. 

Příležitosti: Využít spolek pro získávání finančních prostředků určených na provoz objektu i pro jeho projekty, jeho prostřednictvím získávat nové dobrovolníky, externí spolupracovníky a bližší kontakt s přívrženci Památníku Karla Čapka. Zpětná vazba. 

Cíle: Navázat úzký kontakt s vedením Spolku přátel Památníku Karla Čapka a vytvořit jednotnou koncepci rozvoje spolku. 

Strategie: Analýza možností zapojení Spolku přátel Památníku Karla Čapka do běžné činnosti muzea. 

Personální oblast: 

Silné stránky: V Památníku Karla Čapka nyní funguje tým pracovníků, kteří jsou na svých pozicích dlouhodobě a orientují se v problematice chodu muzea. 

Slabé stránky: Převážně důchodový věk stávajících zaměstnanců s sebou přináší častou absenci zaměstnanců například ze zdravotních důvodů, neschopnost některých zaměstnanců vykonávat své povinnosti v míře, kterou jejich pozice vyžaduje a neflexibilitu v přístupu k úkolům zadávaným vedením. Do důchodu odešla pracovnice na pozici knihovnice/archivářka a tato pozice dosud nebyla obsazena novým zaměstnancem. Nedostatečný počet zaměstnanců je rovněž v oblasti průvodkyň. Chybí personál vykonávající pravidelnou údržbu i úklid objektů. V oblasti personální je nevyhnutelná celková reorganizace. Rozpočet muzea a markantní rozdíly mezi letní a zimní sezónou (vzhledem k návštěvnosti a druhu nutných činností) nutí ke kombinování různých povinností a kumulaci funkcí pro jednotlivé zaměstnance. Navíc je nutné vytvořit i zástupnost jednotlivých zaměstnanců tak, aby v případě nepřítomnosti jednoho automaticky převzal nutnou část jeho povinností další zaměstnanec. Podmínky dané okolnostmi budou dále vždy vyžadovat, aby byly zaměstnanci ochotni čas od času pracovat i nad rámec svých povinností daných jim smlouvou. Nezbytností (například pro letní období) je rovněž sezónní najímání DPP. 

Hrozby: Náhlá neschopnost zaměstnanců důchodového věku k výkonu povinností daných jim smluvními podmínkami. Syndrom vyhoření. Nedostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců pro udržení činnosti muzea a z toho vyplývající pokles úrovně muzea. 

Příležitosti: V rámci reorganizace získat nové zaměstnance a vybudovat tak flexibilní kvalifikovaný tým, který zvládne povinnosti nutné k udržení úrovně a zároveň přinese nové nápady a postupy. 

Cíle: Fungující kvalifikovaný tým zaměstnanců, který je schopen pracovat kvalitně, nově a flexibilně. Omlazení a optimalizace pracovního týmu, vzájemná spolupráce pracovníků, důraz na vzájemné vztahy a aktivizace zaměstnanců k inovativním změnám. 

Strategie: Reorganizace stávající personální oblasti - podpora dalšího vzdělávání zaměstnanců, podpora stáží zaměstnanců v jiných muzeích - v ČR i v zahraničí - zavedení motivačního a přehledného systému osobního ohodnocení - společné porady s možností individuálního vyjádření k tématům.

Řízení Památníku Karla Čapka: 

Silné stránky: Fungující systém řízení muzea. 

Slabé stránky: Nedostatečná informovanost zaměstnanců o koncepci muzejních aktivit, chybějící zpětná vazba od zaměstnanců, nedostatek společných aktivit vedoucích ke spolupráci a udržování příznivého klima v muzeu. Nedostatečně definovaná zástupnost jednotlivých zaměstnanců. 

Hrozby: Nevhodné klima muzea, nezájem o povinnosti vyplývající ze smluvních podmínek, nízká motivace ke změnám. 

Příležitosti: Více zapojit zaměstnance do tvorby koncepce a její realizace. 

Cíle: Vytvoření přátelského prostředí, větší účast zaměstnanců na vytváření koncepce muzea. 

Strategie: Zapojit zaměstnance do tvorby a hodnocení koncepce muzea - zapojit zaměstnance do řešení problémů a získávat od nich zpětnou vazbu - pravidelné porady s možností individuálního vyjádření názoru - mimopracovní akce pro zlepšení vztahů mezi zaměstnanci - stanovení zástupnosti zaměstnanců - analýza vnitřních směrnic a jejich aktualizace. 

Financování a materiální zabezpečení Památníku Karla Čapka: 

Silné stránky: Stálé expozice jsou před dokončením celkových rekonstrukcí a v blízké budoucnosti nebudou vyžadovat významnější investice. Došlo k částečné výměně topných těles, k výměně osvětlovacích prvků, podlahových krytin. Na správní budově byla provedena výměna střešní krytiny. Správní budova byla částečně vybavena novým nábytkem - uzamykatelnými skříněmi. Vedle příspěvku Středočeského kraje financuje Památník Karla Čapka svou činnost příjmy ze vstupného, z prodeje suvenýrů, ze zisku bistra, sponzorskými dary. 

Slabé stránky: Areál i objekty, ve kterých Památník Karla Čapka sídlí, jsou v soukromém vlastnictví rodiny Palivcových a jsou Středočeskému kraji pouze pronajímány, z čehož vyplývá řada komplikací. Nelze provádět opravy zásadnějšího charakteru, které by vyžadovaly významné investice z rozpočtu muzea, všechny chystané úpravy musí být konzultovány s majiteli objektu. Mezi nutné investice nejbližších měsíců a let patří modernizace zabezpečovacího systému muzea i správní budovy, oprava části fasády muzea, výměna okapů, oprava nedoléhajících oken. Investice nutné k dokončení zamýšlených úprav expozic, do budoucna lze ještě uvažovat o rekonstrukci a následném využití dvou dosud nepoužívaných místností v podkroví muzea. Ve správním domku bude nutná modernizace prostorů bistra (především výměna některého nábytku, nákup nového kávovaru apod.) Další drobné opravy budou nutné v kanceláři a na chodbě - opravy stěn, výměna podlahových krytin. Modernizace především počítačového vybavení knihovny. Investice bude vyžadovat rovněž zajištění bezpečnosti v parku, kde je nutné provést arboretický posudek s plánem postupu při revitalizaci parku. Nejvýznamnější investicí nejbližších měsíců bude realizace projektu ČOV. 

Hrozby: Nedostatek finančních prostředků pro další rozvoj muzea, opravy a údržbu, stagnace muzea. 

Příležitosti: Velký zájem o činnost muzea z řad veřejnosti skýtá možnost získání jednorázových finančních darů i pravidelných sponzorů. 

Cíle: Vytvořit bezpečné a zdravé prostředí pro zaměstnance i návštěvníky muzea. Postupně modernizovat vybavení muzea, knihovny, bistra, kanceláří. Vedle příspěvku Středočeského kraje hledat i další možnosti financování jako jsou granty, dotace, finanční dary a sponzorství. 

Strategie: Dokončení rozpracovaných projektů - vytvoření plánu nutných oprav a stanovení priorit jejich provádění - vícezdrojové financování: pravidelné sledování možností čerpání finančních prostředků z projektů financovaných evropskými fondy a Ministerstvem kultury - aktivní vyhledávání možných pravidelných sponzorů i jednorázových dárců - užší spolupráce s majiteli areálu na nutných opravách.

Závěr: 

Památník Karla Čapka představuje instituci, která v nedávné době prošla rekonstrukcí stálých expozic, má ucelenou koncepci pravidelných termínů dočasných výstav a fungující systém putovních výstav umožňující reprezentovat daná témata mimo samotné muzeum v ČR i v zahraničí. Zde je rozhodně nač navazovat. Primárním úkolem bude dokončit rekonstrukci expozice Karla Čapka a dostát závazkům daným již nasmlouvanými plánovanými zápujčkami putovních výstav a již ohlášených programů výstav dočasných. 

Sekundárně je třeba vypracovat plán výstav pro zbytek roku 2019 a roky další tak, aby reflektoval témata spojená s muzeem, výročí a celkovou koncepci muzea. Materiálně je potřeba zajistit bezpečí návštěvníků jak v budovách památníku tak mimo ně. Bude provedena analýza potřebných oprav, stanoveny priority a plán oprav realizovatelných ještě v roce 2019. Bude proveden posudek specializovaným arboretistou a stanoven postup péče o park. Bude dokončen rozpracovaný projekt ČOV. Bude provedena reorganizace personální oblasti. Omlazení a zaučení nových pracovníků, tak aby mohly být obsazeny všechny pozice nutné pro fungování muzea. 

V roce 2019 se bude pracovat s rozpočtem schváleným pro tento rok. V roce 2020 bude vytvořen nový rozpočet reflektující stav vzniklý výše zmíněnými úpravami v chodu muzea a nutnými investicemi a respektující již zpracovaný střednědobý výhled rozpočtu organizace 2020-2021. 

Tento text jsem vytvořila jako přílohu pro výběrové řízení na pozici ředitel/ředitelka Památníku Karla Čapka ve Staré Huti, příspěvkové organizace, které se konalo dne 6. března 2019. 

Tereza Todorová